V další hodině jsme se
bavili o různých druzích grafů a vizualizací. U jakéhokoliv
typu vizualizace je třeba se nejprve zamyslet, jakou informaci
chceme předat, a podle toho graf vybírat.
Uvedu příklad
vizualizace dat očekávaného věku dožití. Je pro nás
důležitější informovat o tom, v kterých zemích přesáhly
hodnoty určitou věkovou hranici? Nebo informovat o tom, která země
je na tom nejlépe? Tyto grafy prezentují stejná data jinak:
Každý z nich má své
výhody. V prvním případě je zřetelné, v kterých zemích
přesáhl předpokládaný věk dožití 70 let a v kterých zemích
je předpokládaný věk velice nízký. Avšak u těchto grafů
můžeme jen těžko porovnávat hodnoty jednotlivých zemí mezi
sebou. Tato informace je však zřetelná z druhého typu grafu. V
něm je také daleko lépe vidět, v kterých zemích nenastala žádná
změna či kde se předpokládaný věk dožití dokonce snížil.
Můžeme se také zamyslet, zda
neexistuje způsob, jak data prezentovat tak, aby výsledná
vizualizace obsahovala co nejvíce informací (avšak současně si
zachovala jednoduchost a přehlednost).
Kolik různých informací může
vizualizace obsahovat? Dobrým příkladem je Minardova vizualizace
Napoleonova pochodu do Moskvy z roku 1869. Přehledně obsahuje:
1) údaje o počtu členů armády
2) údaje o směru pochodu
3) údaje o rozdělení a spojení
částí armády
4) geografické údaje
5) teplotní údaje a informace o
počasí
6) údaje o délce pochodu
 |
| zdroj obrázku: http://en.wikipedia.org/wiki/Charles_Joseph_Minard |
Žádné komentáře:
Okomentovat